Režim, režim, režim…

Taky slýcháte, jak se ostatní miminka budí ráno v 7, dvě hodinky si hrají, pláčou, čůraj, blinkaj, pak jdou spinkat v 9, vzbudí se v 11, dostanou oběd, zase si hrají, pláčou, kadí, smějou se, v 1 jdou spinkat, vzbudí se ve 3, zase všechno to okolo, v 6 se jdou koupat, navoněný hupky šupky v 7 do postýlky, zavřou očička a spinkaj krásně celou noc až do 7 do rána. A takhle krásně každý den si jedou ten stejný a všemi zmiňovaný REŽIM.

Všem, kdo to takhle mají, tak gratuluji! Máte téměř bezúdržbové miminko. Vlastně víte, co vás každý den čeká a tenhle článek jde tak trochu mimo vás. J To já, který Pán Bůh nebo čáp (vlastně vrána) nadělil/a miminko absolutně ignorující nějakou pravidelnost, nemám ani tucha, jak můj den s miminkem bude vypadat.

Trochu mě to každý den děsí, že si nemůžu časově nic naplánovat, ale zároveň jsem ráda, že máme každý den jiný. Jediný v čem mě Emmička nikdy nezklame je, že ví, že se v noci spí. I když se budí na kojení, tak pak hned většinou spí jako dudek. Pokud jí teda zrovna nerostou zuby, nebolí bříško, hlava, nohy, nemá nadílku v plínce nebo pokud se prostě neděje něco, co by jí bránilo spánku (a že je vždycky na co to nepohodlí miminka svést, že?)

A co ten slavný režim? Tak na ten můj Emmička z vysoka kašle. Já bych byla sice ráda, aby šla Emmička večer v 8 spát a zase se ráno v 8 se vzbudila. Ale to by bylo asi moc jednoduchý. Emmička si jede po svý lajně a přizpůsobovat se musím já a všichni okolo ní.

Nejsem typ člověka, který by ji do něčeho nutil, a když v 8 spát jít nechce a měla by mi půl hodiny brečet, protože prostě dělám něco, co se jí nelíbí, tak to si s ní radši budu další dvě hodiny hrát, až se unaví natolik, že sama padne za vlast.

Ze začátku jsem se snažila (právě kvůli tlaku okolí) zavést nějaký ten REŽIM. Ale věřte, že jsem z toho pak byla na prášky jak já, tak Emmička. Já chtěla něco, co ona nechtěla a byl v tom začarovaný kruh. Od té doby, co jí nechávám a nenutím spát, jíst a kakat v konkrétní čas, jsme obě spokojenější!

Vezměte si to sami na sebe. Taky každý den nemáte stejný hlad ve stejnou dobu, nechce se vám tolik spát, nejdete tolikrát na záchod, jednou vám je skvěle, pak vám zase dobře není. Miminko má to samý a nechápe, proč by zrovna teď mělo spát, když jemu se ještě nechce.

To že vlastně žádný režim nemáme, beru jako výhodu. Náš život neupadá do stereotypu a my nemusíme být doma přesně v 6, protože bychom jinak zmeškali koupání, večeři a spánek v 8.

U nás je každý den s naším prckem jiný….

Jednou vstává v 8, podruhý zas v 11…

Jednou si hrát sama nechce a podruhý o ní „nevím“ třeba CELOU hodinku…

Jednou usne v kočárku, podruhý ZASE v kočárku a potřetí ZASE v kočárku?! (no to je asi jediná naše pravidelnost – spaní přes den zásadně v kočárku!)…

Jednou spí přes den dvakrát, pak zase jednou…

Jednou koupeme v 6, druhý den zase v 7…

 Jednou usne večer v 8 (což je teda zázrak!), podruhý v 11 (většinou!)…

Takže ať žije REŽIM!

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s